V poslední době dostávám často dotaz na můj názor ohledně virtuální „měny“ Bitcoin. Důvod této zvýšené pozornosti investorů je jasný – Bitcoin je žhavý. Strmý nárůst ceny v krátkém časovém období vždy přitáhne pozornost a v člověku probudí touhu po rychlém zisku. Tato touha může být tak silná, že potlačí jakýkoli náznak logického uvažování. Ostatně ne každý z nás dokáže kontrolovat své emoce a uvažovat logicky tak skvěle jako Spock (omluva všem, kteří nesnáší Star Trek).

Vraťme se společně na chvíli do první poloviny roku 1720. Nedělám si srandu, má to smysl. Na jaře tohoto roku sedí geniální fyzik a matematik Sir Isaac Newton v křesle a přemýšlí o svých akciích Jihomořské společnosti. To byla v té době nejžhavější akcie v Anglii. Dívá se kolem sebe a vidí jen šílenství lidí. Investoři akcii doslova zbožňují a ženou její cenu do stratosféry. Sir Newton pronese dnes dobře známou větu „dokážu vypočítat pohyb nebeských těles, ale nikoli šílenství lidí“…a prodá všechny své akcie. Může být nadmíru spokojen, jeho zisk činí 100 procent. Jenže o pár měsíců později naprosto podlehne přetrvávajícímu nadšení na burze, když všichni kolem něj dál vydělávají na akciích Jihomořské snadné peníze. Newton znovu nakupuje, za mnohem vyšší cenu. A ztrácí dvacet tisíc liber, což byl v té době opravdu značný majetek. Do konce života nemohl v jeho blízkosti nikdo vyslovit to strašné slovo Jihomořská.

Dokonce ani génius jako Newton nedokázal odolat burácení nadšeného davu. Nechyběla mu přitom inteligence, ale emocionální disciplína. A co se vůbec stalo s Jihomořskou? Celé to byl podvod. Ředitelé Jihomořské vypouštěli „informace“ o tom, jak společnost enormně zbohatne díky obchodu s jižní Amerikou. Díky obchodu, ke kterému nikdy nedošlo. Rozum byl ale poražen nadějí. Investoři těmto báchorkám uvěřili a svými zběsilými nákupy vyhnali cenu akcie během několika málo měsíců z přibližně sto liber na téměř tisíc. Při následném krachu byly zruinovány tisíce lidí, včetně členů aristokracie.

Graf: Vývoj ceny Bitcoinu

No dobře, ale co ten Bitcoin. To je přece něco úplně jiného, že? Bitcoin je zahalen tajemstvím. Jeho tvůrcem je někdo, kdo si říká Satoshi Nakamoto, ale nemáme tušení, kdo to je a jestli je to jeden člověk, nebo celá skupina. Každopádně je to převratný systém, který umožňuje provést transakci anonymně a přímo, tedy bez zasahování zprostředkovatele (banky), vlády nebo dokonce otravného regulátora trhu. Tedy alespoň takový je současný stav. Ponechejme teď stranou bezpečnostní rizika jako možnost daňových úniků, zneužití k trestné činnosti a zneužití k financování terorismu. Také ponechme stranou to, že čas od času si pár set tisíc bitcoinů ukradnou hackeři (případ bitcoinové burzy Mt. Gox). Zásadní otázka totiž zní: vědí investoři, do čeho to vlastně investují? Jsou si vědomi velkého rizika? Pochybuji o tom. Nemůžeme vědět, jestli je Bitcoin dlouhodobě životaschopný projekt, nebo si za několik let budeme číst knihu o tom, jakému nesmyslu v roce 2017 věřilo tolik lidí. Nevíme, jestli zase jednou nezvítězila naděje nad rozumem. Jednu věc ale můžeme říct s jistotou. Bitcoin není žádnou investicí, ale je to spekulativní záležitost s enormním rizikem. Spekulace se může potenciálně vyplatit, ale Spock by do toho se svou chladnou logikou nikdy nešel.

Na závěr si dáme jednoho Charlese Mackaye: „Každá generace si projde vlastní šílenou spekulativní horečkou. Pokaždé vznikne nějaký nový systém, projekt nebo myšlenka, které vedou lidi k tomu, že se zas a znovu nechávají unést vidinou snadného zisku, potřebou vzrušení nebo touhou o napodobení něčeho, co je právě moderní.“ Toto bylo napsáno v předminulém století, v roce 1841. Mackay o Bitcoinu neměl přirozeně ani tušení, ale stejně počítal s jeho příchodem.