Stalo se vám už někdy, že jste „věděli“, co se stane, abyste byli následně svědky přesně opačného vývoje? S velkou pravděpodobností se vám to přihodilo v roce 2016. A možná ne jednou. Určitou útěchou vám může být, že jste v tom zdaleka nebyli sami. Události roku 2016 byly totiž také velkým překvapením pro celou řadu odborníků – ekonomů, burzovních analytiků, politologů, sociologů a dalších. Jasně ukázaly, jak nespolehlivé jsou předpovědi a také, jak nebezpečné a škodlivé je finanční rozhodování založené na těchto prognózách.

 

První velké překvapení přišlo v červnu, kdy se Britové v referendu vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Média byla okamžitě zaplavena pesimistickými, místy až katastrofickými titulky. Investoři odchod Británie nepředpokládali, takže na finančních trzích zavládla panika. Britský akciový index FTSE 250 ztratil 14 procent během pouhých dvou dnů, což byl nejhorší výsledek od burzovního krachu v roce 1987. Výprodej měl ale globální charakter.

Britské ministerstvo financí, guvernér Bank of England Mark Carney, ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde a ekonomové OECD – ti všichni předpovídali, že Brexit povede k hospodářské recesi a významně poškodí britskou ekonomiku. Úplný dopad odchodu Británie z EU přirozeně neznáme, jednání o povaze vztahů mezi Británií a EU jsou na samém začátku. Už nyní je ovšem jasné, že černé scénáře (a že se jich urodilo!) se nenaplnily.

Druhé velké překvapení přišlo v listopadu, kdy byl v amerických prezidentských volbách zvolen Donald Trump. Většina průzkumů veřejného mínění dávala Hillary Clintonové šance na vítězství mezi 80 a 99 procenty a všeobecně se očekávalo její zvolení. Donald Trump sice ve volbách obdržel méně hlasů voličů, nicméně díky specifickému volebnímu systému dokázal získat celkem 304 volitelů, čímž si zajistil překvapivé vítězství.

Aby nebylo překvapení málo, zajímavý byl vývoj na finančních trzích. Před prezidentskými volbami v USA jsem se setkával s mnoha investory a dostával jsem neustále se opakující otázky: Co se stane na akciových trzích? Mám radši akcie před volbami prodat? Mám koupit zlato, abych se zajistil pro případ vítězství Donalda Trumpa? Moje odpověď zůstávala konzistentní: Neznám budoucnost, doporučuji nespekulovat a držet se investičního plánu.

A co říkali analytici a ekonomové? Napříč Wall Street, od Citigroup až po Goldman Sachs, se v případě zvolení Trumpa očekával výprodej na akciových trzích. Mělo se za to, že investoři budou v takovém případě nejprve prodávat a až potom klást otázky. Zároveň se vytvořil široký konsensus, který předpokládal růst ceny zlata. Realita byla ovšem přesně opačná. Poté, co se svět dozvěděl o zvolení Donalda Trumpa, zamířila cena zlata výrazně dolů; během jednoho měsíce poklesla o téměř dvanáct procent. Americké akcie navzdory očekávání rostly – index S&P 500 posílil zhruba o šest procent, index Dow Jones Industrial si připsal přes osm procent, viz graf.

Graf: vývoj ceny zlata a U.S. akcií po zvolení Trumpa do jeho inaugurace

Zdroj: The Wall Street Journal

Co si z toho všeho vzít?

  • Události roku 2016 potvrdily skvělý postřeh Johna Kennetha Galbraitha, který řekl, že „existují dva typy prognostiků: Ti, kteří nevědí a ti, kteří nevědí, že neví.“

  • Smiřme se s tím, že finanční trhy nikdy nebudeme mít pod kontrolou. Budoucnost nás velice často překvapí. Pod kontrolou máme pouze vlastní reakce na události.

  • Kdykoli slyšíme, že v nějaké věci panuje „široký konsensus“, nebo že je něco „jistá věc“, měli bychom být velmi ostražití. Dav je čas od času zcela vedle. Burza má svou vlastní logiku a tato logika jistou věc jednoduše nezahrnuje.

  • Někteří investoři prodali své akcie po britském referendu. Tedy po poklesu. Jiní pro jistotu prodali své akcie před US volbami. V obou případech si ovšem uškodili. Tento vzorec chování se přitom opakuje po celá staletí. André Kostolany ve své knize Peníze a burza investory (držitele cenných papírů) rozdělil na „pevné“ a „roztřesené“. Pevné definoval jako investory, kteří mají trpělivost, jsou uvážliví a nejednají emocionálně. Roztřesené potom jako „investory“ bez pevných nervů, kteří jednají často emocionálně a v souladu s davem. Je to právě druhá skupina, která na burze tak často ztrácí peníze.

  • V roce 2017 očekávejme neočekávané a snažme se ze všech sil patřit do klubu pevných.